Středa, 19 ledna, 2022

Ceny za odpad byly dumpingové a hrozilo zhroucení systému

- Reklama -

Skládkování je neudržitelný model.

Novela zákona o odpadech a s ní související návrh vyhlášky stanovuje minimální poplatky za nakládání s odpadem. Oproti současnosti jejich výrazně zvyšuje. Výrobci tvrdí, že se to promítne ve vyšších cenách pro spotřebitele.

Státní tajemník ministerstva životního prostředí Juraj Smatana pro INDEX říká, že změna byla nevyhnutelná. V opačném případě by podle něj systém odpadového hospodářství zhroutil.

Příčinou byla legislativa, která nedostatečně chránila obce. Zdědili jsme nastavení systému, které vyhovovalo několika zájmovým skupinám a naopak vytvářelo prostředí v neprospěch jiných.

tříděný sběr

Jeho provoz a financování zastřešují výrobci, protože odpovídají za odpad z obalů i neobalových výrobků, které uvádějí na trh.
Tyto povinnosti plní přes organizace odpovědnosti výrobců (OZV), do kterých se sdružují.
Každá obec musí mít uzavřenou smlouvu s OZV, která sbírá poplatky od svých členů – výrobců. Z nich platí náklady na tříděný sběr.
Poplatek výrobce závisí na množství odpadu, které ročně uvede na trh.
Z mého pohledu vítězi dosavadního systému byly majitelé velkých skládkových společností, které vydělávali i na tříděném sběru, a výrobci i obchodníci z největších řetězců, kteří platili málo za odpad, který uvádějí na trh.

Nevyčítám jim to, podmínky byly tak nastaveny. Celá Evropská unie je postavena na rozšířené odpovědnosti výrobců. Výrobce je tedy zodpovědný za všechny potenciální odpady, které umístí na trh a musí za ně zaplatit v plné výši.

Rozšířená odpovědnost platila i dosud. Jak to, že výrobci neplatili dost?

Výrobci dosud platily za recyklaci na Slovensku ve srovnání s okolními zeměmi výrazně méně. Producent za umístění tuny plastu na slovenský trh zaplatil sto eur, zatímco v Rakousku je to 560 eur a v Německu více než tisíc eur.

Koupěschopnost na Slovensku je výrazně nižší než v Rakousku, ale náklady na zpracování odpadů jsou v obou zemích velmi podobné. Můžeme mluvit o ceně pracovní síly, ale technika je přibližně stejně drahá.

Co se dělo v praxi?

Slovensko vytvářelo podmínky pro to, aby se nikomu nevyplatilo zabývat separovaným sběrem. Model vypadal tak, že výrobci si udělali tendr na OZV a vybrali tu, která jim dala nejnižší cenu. Následně si OZV udělala tendr na sklizňovou společnost a vybrala tu, která jí dala nejnižší cenu.

Zatímco na skládku vezmou tunu odpadu za 20 eur, sběr, dotriedenie a recyklace plastového odpadu stojí přes 500 eur. V tom momentě je zde systém, který podporuje to, že vytříděný odpad končí na skládce.

Takže na zhodnocení tříděného odpadu nebylo dost peněz a vybrané plasty ze žlutých košů končily na skládkách?

Ano, toto se bohužel dělo. Bylo to porušení několika předpisů, ale neexistoval mechanismus, jak to vymáhat. A právě takový mechanismus do systému vnášíme. Výrobce zaplatí OZV za veškerý potenciální odpad, který umístí na trh, OZV vyplatí peníze za energetické a materiálové zhodnocení odpadu až tehdy, když dokladuje potvrzení od koncového zpracovatele.

Od roku 2022 to bude monitorováno integrovaným systémem odpadového hospodářství, takže i kdyby si někdo vymyslel nějaký papírek, tak by se dopustil trestného činu a přišli bychom na to křížovou kontrolou, protože každý subjekt bude dodávat do informačního systému údaje.

Nejnovější články

Další články z rubriky

Reklamní předměty už nejsou jen kalendáře a propisky: pronikněte do světa těch originálních

S reklamními předměty se určitě setkala naprostá většina lidí. Propisky, bloky, diáře, fixy a...

Citrín do vašeho života vnese slunce

Název citrín evokuje náš český citrón, nicméně úplně původně pochází z francouzštiny. Skutečně se...

Prodej firem aneb v kterých oborech začít podnikat?

V demokraticky nastavených státech vždycky platilo, že jediným spolehlivým zdrojem obrovského bohatství je podnikání. Chcete-li...

Když uděláte chlebodárci škodu

Pojištění už dávno nepatří mezi nevítané produkty, které by mělo obtěžující a nevýznamný charakter....